Na slovíčko v Levandulové komnatě | Rozhovor s blogerkou Veronikou


Přeji krásná zářijový den! Jsem ráda, že vás mohu přivítat při dalším z několika rozhovorů, při kterých dotyční rádi odpovídají na otázky! Tímto bych tedy zahájila dnešní povídání u čaje s blogerkou Veronikou.


•○•○•○•○•○•

Veronika mne velmi zaujala svým popisem. Když nad tím tak přemýšlím, máme spoustu společného... No nic, můžete se s ní seznámit sami! Její blog najdete zde...

Veronika, 20 let. Psychicky labilní, introvert, flegmatikomelancholik, pesimista, sociofobik, věčný snílek, romantička, outsider. Zraněná životem. Duševní masochista, životní sólista. Knihomolka, umělkyně, milovnice zvířat, fotografka, čajofil, spáč. Chci to, co nejde. Chci všechno nebo nic.

1.    Co předcházelo tomu, než tvůj blog vznikl? Proč ses k tomuto kroku odhodlala?
Vlastně ani nic zásadního. Pokud je otázka směřována konkrétně na blog, který mám teď, tak na ten jsem přesídlila, protože jsem usoudila, že už jsem v blogování natolik vyspělá a posunula jsem se dál, že chci a potřebuju kvalitnější místo pro svoje nápady. 

2.    Jak bys zhodnotila tvoji povahu? Které vlastnosti tě nejvíce vystihují?
   Otázka na tělo. Moje povaha... no, já sama se v sobě nevyznám, takže je těžké se nějak popisovat. Já jsem nevyzpytatelná, nikdy se nedá předvídat, co ode mě čekat.
    Když to vezmu obecně, tak jsem introvert a pesimista. Někdy možná působím arogantně, nevím, ale vzhledem k mé sociální fóbii jsem prostě taková. A povahově jsem směsice flegmatika a melancholika, a to ukázkový příklad.
    Co se týče vlastností - psychicky labilní, citlivá, přátelská, tvrdohlavá, stydlivá, spolehlivá, naivní svatoušek, stydlivá, svědomitá, klidná, náladová, závistivá, žárlivá, samotářka, musím mít poslední slovo, klidná, tolerantní, obyčejná, náchylná, zodpovědná, zbabělá, poctivá, pracovitá, starostlivá, tvořivá, dobrosrdečná (až moc), skromná, nepřizpůsobivá a svá. A hlavně upřímná.


3.    Kdybys měla zásadní možnost změnit svůj život, šla bys do toho?
Já jsem v podstatě takovou možnost měla. Nebo - udělala jsem změnu. Velkou. Ale když mám odpovědět na tvou otázku, šlo by o to, čeho by se ta změna týkala. Nedokážu odpovědět, jestli jo nebo ne.

4.    Kolikrát vidělas Titanic? Co za pocity v tobě film vzbuzuje?
    To se hodí, zrovna jsem o tom psala na blogu (což jsi možná viděla, když se ptáš, že :D). Stokrát určitě a určitě ještě víckrát. Miluju ten film. Neberu ho ani tak jako "love story", ale skutečný životní příběh, katastrofickou událost. Takové filmy mám nejradši. Sice mám z nich smíšené, někdy depresivní pocity, ale v člověku to alespoň něco zanechá. Pokaždé, když ho vidím, je to unikátní, jako poprvé. Strhující. Pokaždé mě to dostane.

úkol č. 1 – Kdybys mohla přepracovat scénář k Titanicu, co bys ve filmu změnila?
Nezměnila bych na něm nic. Ne, vážně. Já mám scénář doma a ten film je podle mě prostě dokonalý.

5.    Jaký film považuje v poslední době za nejlepší? Proč?
Normálně bych asi řekla právě Titanic, to je pro mě film všech dob, ale naposledy mě velice zaujal film Věčně mladá, od kterého jsem nic neočekávala a opravdu mě dostal. Kvalitně natočený a zpracovaný.

6.    Věnuješ se nějaké literární tvorbě? Básně, povídky…?
 Literární tvorbou bych to určitě nenazývala. Občas píšu básničky. Ale to jsou jen takové pokusy.

úkol č. 2 – Několika větami popiš svůj nejnapínavější okamžik.
Napínavý je každý můj den. Celý život. Nikdy v podstatě nevím, co mě čeká, co se stane, koho potkám, co budu dělat, takže je to napínavé každé ráno, co se vzbudím, až do večera, než jdu spát.

7.    Nacházíš v psaní článku určité naplnění?
Rozhodně. Kdyby to pro mne nic neznamenalo, nic mi to nedávalo, nenaplňovalo mě to, tak bych to nedělala.

8.    Který čaj piješ nejčastěji?
Zelený.

9.    Co v tobě evokuje spojení černé a červené barvy?
Mě samotnou.

10.  Spřádáš v hloubi duše romantické představy?
Neustále.

11.  Dokážeš si představit, že bys žila úplně sama na pustém ostrově?
 Dokážu, protože celý život vlastně žiju sama, takže si přijdu i teď někdy jak na pustém ostrově.

•○•○•○•○•

Každá chvíle uteče, tudíž končí i povídání nad šálkem čaje. Veroničiny odpovědi mne oslovily, jsou vážně zajímavé, tudíž doufám, že i vy jste si rozhovor rádi přečetli. Znovu. jako po každé, podotýkám, že pokud máte zájem také o pár otázek, mrkněte sem.
Do příště ahoj!

Žádné komentáře:

Děkuji za pár písmenek!

Používá technologii služby Blogger.