Recenze: Léto na Korsice


Autor: Blanka Jehlíková
Žánr: dívčí román
Počet stran: 200
Rok vydání v ČR: 2011
Nakladatelství: Brána

Klára a její kamarádka Irena právě odmaturovaly a vydaly se se dvěma kamarády na vysněnou Korsiku. Idyla však vydržela jen cestu autobusem, čtveřice se rozpadla dřív, než cesta doopravdy začala. Děvčata si brzy našla jiný doprovod, tři francouzští kluci jim nabídli místo ve svém autě. Jenže nic na světě není zadarmo a Klára cenu cynickému Robertovi svým tělem platit nechtěla. Zůstala sama a ke všemu ji zloděj okradl o většinu peněz. S pár drobnými v kapse se pustila na nebezpečnou cestu stopem. Prožila několik hodně ošklivých chvil, ale poslední naději jí vzala až stávka v přístavu. Úplně zoufalá skočila na palubu malé české jachty, která právě vyplouvala. Samotářský Honza nebyl jejím vpádem nadšený, ale neměl to srdce ji vyhnat. Vysněné léto na Korsice konečně opravdu začalo.

•○•○•○•○•

Dojmy a připomínky
Léto na Korsice? Jak krásně a předvídavě název knihy zní. Jenže na jedné straně stojí vzrušivé očekávání a na druhé realita tvrdého dopadu na zem, který otřásá veškerými představami a předtuchami, se kterými ke knize přistupujete po špičkách, lehounce a nenásilně. 
Po prvních stránkách jsem knize dávala  velké šance upoutat mou rozjitřenou mysl, avšak stále nepřicházel ten správný průlom, který by mne dokázal odrovnat, vtáhnout do děje. Těžko říci, na čích bedrech ležela vinna, nicméně konečný dojem byl už zakořeněn a nic ho nemohlo změnit, přestože mi vnitru stále hořel plamínek naděje. Ke všemu mne přivádělo k šílenství množství situací, které možná mohly vypadat reálně, ale po pravdě zaváněly tupostí, přeplácaností a místy působily křečovitě, jako by se autorka snažila přidat Klářinu putování jakousi jiskru, která však nešla vykřesat z mokrého podkladu. Velmi často narážím na knihy, jež jsou z hlediska příběhu  a rozvinutosti děje slabší, ale zato slohově v pořádku. Pokud by autorka zvolila jinou zápletku a momenty, možná by se tento titul mohl směle připojit k oblíbeným a vyhledávaným knihám. 

Rozum v kapse
Maturita v kapse, příslib krásného léta a představa několika dní strávených na Korsice - no není to super vyhlídka na letní prázdniny? Pro Kláru a její kamarádku Irenu se to stává uskutečněným snem, který si hodlají náležitě užít, se všemi sladce letními příchutěmi. Ačkoliv se ihned na počátku putování rozkmotří se dvěma mužskými  protějšky, jež je měly na cestě po Korsice doprovázet, jejich představa prázdnin strávených za hranicemi domova se notně lišila od plánů holek, se i přesto nenechaly odradit a směle se vydaly vstříc otevřené náruči Evropy, která nabízí tolik potěšení a zážitků, jejichž prožití v nich dokáže zanechat nezapomenutelné vzpomínky... Zpočátku vše vypadá nadějněji, než se zdálo a Klára s Irenou nenuceně vplouvají s roztaženými pažemi do jednoho dobrodružství za druhým. Ouvej, a co se teprve děje, když se v jejich společnosti objeví tři mladí Francouzi, z nichž nejsou všichni zrovna čestní a milí, jak se na první pohled mohlo zdát... Klára na vlastní kůži okusí, jaké je to ocitnout se sama v cizí zemi, bez pomoci, mobilu a peněz, aniž by byla v dohledu jakákoli záchrana. Je to však děvče chytré, tak proč se nepoflakovat kdesi v korsických končinách, ztracená a zoufalá, vydaná napospas nočním děsům, chlípným dědkům a kdovíjaké lidské havěti, i když se jednalo pouze o dědulu, který vás veze kamsi do hor a nežblechtne ani krátkou větičku na vysvětlení, přičemž s největší pravděpodobností umí sotva jedno anglické slovo... Klára se raději na noc vrtne do temných hájů a po svých si štráduje do přístavního města, odkud jí za víc jak týden vyplouvá trajekt...

Řádění s medvědem
Klára si klade otázku, co udělat s časem, který ji zbývá do návratu domů. Ze zoufalství, a jak je psáno na přebalu knihy, se spontánně vrhne na malou vyplouvající plachetnici, na níž postává jakýsi huňatý chlapík s dvoumetrovým výhledem na moře, co naplat, že je cizí, hlavní je omšelá v mírném větru se třepotající vlaječka domorodé země! 
Nevěděla jsem, zda se smát pobaveností či ze zoufalství. Vztah Kláry a mega grizzlyho mne přiváděl k úžasu a zároveň k pláči. A ten konec? Nevím, nevím. Nepovedená tečka, kterou bych nečekala. I když se říká, konec dobrý, všechno dobré - jejich vztah by tomu odpovídal - v přeneseném významu jsem v tom však nic dobrého pro svůj dojem nenašla... 

•○•○•○•○•

Hodnocení
Uff, uff... Vážně jsem ráda, že se kniha nepyšnila, díkybohu, jakoukoli monstrózní rozsáhlostí, která by mne asi přivedla do očistce. Jedna věc, kterou jsem nezmiňovala a která mne naprosto deptala, byla skutečnost, s jakou Irena přistupovala ke Kláře. Raději si odfrčela užívat s Francouzy a kamarádku nechala potloukat se Korsikou na vlastní pěst. Tomu se říká přátelství až za hrob. Našla bych spoustu podobných momentů, které mají společné znaky. Brrr. Ocitnout se v kůži Kláry? Ani za miliónový šek. Věřím, že mnoho vypjatých situací bylo nepříjemných, ale působily notně škrobeně. Moje hodnocení knihy pravděpodobně bodá do očí jako hodně špatné, v podstatě to pravda je, ale dávám tři hvězdy, jež zasahují kus za poloviční hodnocení. Dvě a půl je zřejmě optimálnější počet hvězd, ale spíše jen v mé mysli...


3/5

4 komentáře:

Děkuji za pár písmenek!

Používá technologii služby Blogger.