1. blogové narozeniny

16:04


21. červen má hned dvě významné události (pro mne určitě). Tou první je letní slunovrat, čili nastává to pravé léto se vším všudy, a druhým mezníkem tohoto dne, jak jistě už tušíte, jsou úplně první narozeniny mého blogu - Levandulové komnaty! Nechci se tu zbytečně rozepisovat o tom, jak jsem vděčná za to, že jsem mohla vniknout do tohoto úžasného světa písmenek, v němž nacházím samu sebe, samozřejmě vděčná opravdu jsem, plesám, skáču radostí, že jsem vydržela a fakticky za sebou mám UŽ rok blogování (připadám si jako bych  LK zakládala teprve včera, ten čas je šíleně nekontrolovatelný), přesto nějak nevidím smysl v tom do nebes vyvolávat svou dětinskou radost v desítkách odstavcích. Pro lepší přehlednost - a především pro zabrání méně času - bych v několika bodech ráda shrnula svůj blogerský juniorský rok, který byl velmi, opravdu velmi přínosný, ačkoliv se začátky zdály býti dosti nezdárné.

1. fáze: Seznamování, nervy v kýblu a Boží osvícení

  • trvalo mi nejméně tři měsíce, než jsem se odhodlala naplno ponořit do budování blogu, svého zázemí ve virtuálním světě 
  • první myšlenka, když jsem poprvé prozkoumávala Blogger?: Co to, sakra, je?!
  • během tvoření designu a zjišťování různých podrobností padlo mnoho nevhodných výrazů, asi pochopíte, když se s nimi nebudu dále šířit
  • ani nedokážu spočítat všechny ty hodiny, kdy jsem jako Alenka v Říši divů proseděla u notebooku a brejlila do něj tak urputně, že jsem se obávala, abych neoslepla nadobro - krátkozrakost mi bohatě k životu stačí
  • navazuji na předchozí bod: před očima mi projelo tolik návodů a různých webů s radami, že jsem z toho měla doslova zlé sny - stávala jsem se v nich robotem a z pusy mi vyjížděly potištěné papíry (pro mě docela děsivé probuzení...)
  • nikdy jsem nebyla na 100 % spokojená se svou vykonanou prací, každý den jsem měla nutkání všechno předělat či zdokonalit - výsledek? - moje nespokojenost vzrostla o další stupeň
  • v průběhu letních prázdnin jsem jakž takž ovládala základy potřebné k blogování, přesto jsem měla stále pocit, že mě někdo praštil do hlavy a já se stále točila v bludném kruhu pomatenosti
  • a pak to přišlo: Levandulová komnata začínala dostávat podobu plnohodnotného blogu, který má šanci se zapsat do podvědomí 

2. fáze: Dávej, ber

  • vzpomínám si, že jsem se snažila mít všechno, co nejdříve: čtenáře, astronomickou návštěvnost, knihy a úspěch - nejspíše se v tom najdete téměř všichni, kdo by nechtěl zázraky, sotva sundal dětské botičky, že
  • první komentář mne přivedl téměř k nirváně 
  • první desítky zobrazení mne pro změnu dostaly na práh Nebe, i když mi chvílemi hrozilo odření pozadí z toho, jak jsem nervózně nadsedávala a čekala na první ohlasy
  • přišlo určité spokojení se vzhledem blogu, zaměřila jsem se více na na různé detaily a vychytávky. které doladily celkový dojem blogu, ale jak si jistě domyslíte, pořád mi to nestačilo a změna střídala změnu
  • pomalu jsem se do blogování "zakousávala" a našla v něm svůj každodenní chléb

3. fáze: Recenze, knihy aneb zrození "specialisty"

  • pro mě, jakožto šíleně závislého čtenáře, bylo získání prvního recenzního výtisku jako bych se dostala do stovky let staré knihovny, v níž se skrývaly učiněné poklady
  • když mluvíme o recenzáčkovi, jednalo se o knihu Hranice nevinnosti (Abbi Glines) - opravdu super kniha, nemluvě o pěkné obálce
  • od té doby se mi postupně otevírala cesta, navázala jsem hned několikero spoluprací, které stále přetrvávají
  • ačkoliv je super dostávat knihy zdarma a zaplňovat jimi už tak přecpanou knihovničku, častěji čtu knihy vypůjčené z knihovny - občas mi přijde, že jsem tam jako doma, málokdy mám v poličkách vypůjčeno méně jak dvacet knih, však mne knihovnice znají skoro jako vlastní dítě, no jéje
  • nikdy se nemůže stát, že bych neměla žádnou knihu k recenzi, spíš mám problém všechny knihy recenzovat, hromadí se mi na kupičkách, které se vůbec nezmenšují, ba se stále rozšiřují
  • v současné domě mám pocit jako bych nikdy s blogem nezačínala, jako by vždycky existoval, byl součástí mě samotné - duše i těla

Seznámení s mými (ne)začátky máme za sebou, chtěla jsem být stručná, ale nevím nevím. To, co mi leželo na srdci, jsem vyslala do světoběžníku, na zbytek přijde vzápětí řada v některých dalších článcích, které bych k poctě blogu sepsala. Jelikož se poslední měsíce zaměřuji jen na psaní recenzí a o sobě i blogu se nijak blíže nešířím, chtěla bych tuhle situaci trošku popíchnout a dát jí jiný ráz. Určitě proběhne pár změn, ať designových (ale pouze nepatrných) či obsahových, tudíž doufám, že budete spokojeni společně se mnou. Samozřejmě je potřeba blogové narozeniny oslavit, takže během pár dnů odstartuje soutěž, kterou, jak možná někteří kdysi zaregistrovali, jsem měla v plná rozeběhnout už začátkem června. Doufám, že se zapojíte a případně vám budu moci přát k vítězství! Děkuji za přečtení narozeninového článečku, těším se na příště! 




18 komentářů:

  1. Gratuluju k prvním narozeninám, a ať jich přibývá co nejvíc :) A s tím prvotním WTF pocitem z bloggeru se umím hodně dobře sžít :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! :-) Když na to teď vzpomínám, fakt to pro mě byla španělská vesnice... :D Člověk má hned lepší pocit, když ví, že si nepřipadal zmateně sám :D

      Vymazat
  2. Skvěle vystižené!! Skoro v každém bodě jsem se našla :)
    Gratuluji a přeji ještě mnoho úspěchů! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Super, díky! Snad to půjde stejně dobře jako do teď... :) Říkala jsem si, zda se najde někdo, kdo se mnou popluje na stejné vlně... :D

      Vymazat
  3. Gratuluju, já jsem si taky založil před lety svou blog, ale po 3 měsících moje činnost ustala, protože jsem nějak pořádně nevěděl, o čem psát. Každopádně tě sleduju již 30 minut a jsi dobrá :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc díky! Taky jsem měla chvíli období, kdy jsem trošku nevěděla, co psát, ale to je snad dávno pryč... :D Wau, to mi dělá radost, vřelé díky za věnování pozornosti mému blogu a mým myšlenkovým pochodům! :D

      Vymazat
  4. Tak to tobě a tvému blogu přeji všechno nejlepší a mnoho dalších úspěchů! :)

    walletofinfinity.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  5. První narozeniny, to je vždycky radost :D Pamatuju si, jak jsem prožívala svoje první roky blogování a úplně se vidím v tom, cos napsala :D Je super, že tvůj blog slaví v tak boží datum :D Všechno nejlepší a hodně úspěchů do dalších let! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hádám, že každý začínal tak nějak stejně a hodně to prožíval, takže ti rozumím... První narozeniny jsou takovým pyšným bodem v blogerském životě. Na začátku člověk netuší, co bude, takže když má za sebou celý rok, jásá radostí... :D Jo, to datum se fakt vydařilo, slunovrat je takový tajemný, kouzelný, takže je suprové mít tak významnou událost v tento den... :3 Moc děkuji! Snad se bude dařit... :) Měj se pěkně! :-)

      Vymazat
  6. Tak hodně úspěchů i do dalších let!

    OdpovědětVymazat
  7. Tak to moc gratuluji k prvnimu roku :-) A preji jeste spoustu let dalsich :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za kometík, potěšil! I já doufám v další úspěchy, s podporou čtenářů to jde hned lépe... :-

      Vymazat
  8. Krásné a vtipné shrnutí prvního roku :) Gratuluji k prvním blogovým narozeninám :) Jen tak dál :)

    OdpovědětVymazat
  9. Velká gratulace a pořádně to oslav :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za pár písmenek!

Používá technologii služby Blogger.