Když to nelze po dobrém, chce to zloděje
Když se setkají dva lidé, jejichž životy se navzájem popírají, co může následovat?
Jennifer je schopná mladá žena, která je nucena postarat se kvůli nešťastným tahům osudu o sebe, a hlavně o svou matku, která až přehnaně projevuje svoji italskou náturu. Nečekanou smrtí jejího otce jim přibylo spoustu nepříjemných starostí. A hlavně v pokeru prohrál celý jejich majetek - všechny jistoty, zázemí a střechu nad hlavou. Ženy se tak musely přestěhovat do menšího domu, který ani zdaleka nedosahoval úrovni jejich předešlému způsobu života. V podstatě se ocitly na "dlažbě". Za každou cenu chtějí svůj majetek získat zpátky, přestože jejich snahy zatím vždycky narazily. Jennifer se rozhodne vloudit do domu, který je jí tak blízký, aby zcizila matčin náramek. Vždyť patřil jí a ten chlap, co se rozvaluje v jejich domě, je jen obyčejný ničema a zloděj! Při svém pokusu se jí však do cesty připlete tajemný Dane, který také nemá zrovna čisté úmysly... Jak tahle situace asi může dopadnout? Lze vůbec sloučit dohromady profesionálního hráče pokeru a ženu, která hazardem pohrdá?
„Musíme zjistit, jestli má manželku.“„A potom ji otrávíme?“ zamumlala Jennifer.„Rozvod je snazší.“
Kniha To chce zloděje zaujme prvotně především pěkně zpracovanou obálkou, která se od té původně dynamicky liší. Červená barva evokuje lásku, napětí, nebezpečí, ale také odplatu, kterou matka Jennifer krvelačně plánuje. Pěkně po italsku, jak lze očekávat.
Celá kniha má poměrně rychlý děj. Řekla bych, že místy až moc. Autorka nestihla během těch pár stránek úplně věrohodně oživit postavy a vdechnout jim tu potřebou energii a zaujetí. Ihned na začátku jsme vrženi do středu dění, a stejně tak je to i s láskou Danea a Jennifer. Během několika dní k sobě zahoří tak velkou láskou, která působí trošku strojeně a nevěrohodně. Někdy jsem měla pocit, že je celá kniha vytržena z jednoho velkého příběhu a jen tak podstrčena čtenáři. Možná, kdyby byla kniha více rozepsaná, hlavně z pohledu hrdinů, naskytlo by se více příležitostí zahloubat se do dění.
Samozřejmě nemohu nepřiznat, že To chce zloděje je kniha napsaná čtivým způsobem, přestože děj sem tam pokulhává. Celkově bych proti knize neměla, ale bohužel jsem se s ní nestihla nakolik sžít, abych trpěla nekonečnou touhou ji přečíst během chvilky. Seč jsem se snažila do postav vžít, opravdu jsem se nikde nechytala té pověstné jiskry.
Tím ale nechci případným čtenářům naznačit, aby knihu nečetli. Nepochybně má své klady i zápory. Koneckonců každému se může líbit jinak, takže se určitě najdou lidé, kteří příběh více ocení.
Hodnocení: 70%
Žádné komentáře:
Děkuji za pár písmenek!